Chorobná závislost na internetu a jeho službách se týká stále širší skupiny lidí. Podle nejnovějších českých dat patří mezi problémové uživatele sociálních sítí už každý dvanáctý školák.
Netolismus je termín označující chorobnou závislost na tzv. virtuálních drogách — tedy na internetu a jeho službách. Projevuje se nadměrným používáním, které narušuje každodenní život, vztahy, pracovní výkon i celkovou pohodu.
Od klasických závislostí se liší v jednom zásadním bodě: internet je všude. Nelze se ho jednoduše zbavit jako cigarety nebo alkoholu — používáme ho v práci, ve škole, pro komunikaci s rodinou i pro orientaci ve městě. To činí rozpoznání problému obtížnějším a léčbu komplexnější.
Odborníci se dnes odklánějí od striktní hranice „dvě hodiny denně". Problém podle nich nevzniká konkrétním počtem hodin, ale když užívání negativně ovlivňuje další oblasti života — spánek, vztahy, školu, zdraví.
Příznaky se projevují na psychické i fyzické úrovni. Britský psycholog Mark Griffiths popsal šest základních komponent závislosti — pokud jsou přítomny, nejedná se už jen o intenzivní používání, ale o skutečnou závislost.
Aktivita se stane nejdůležitější věcí v životě a ovládne myšlení, cítění i chování člověka.
Zapojení do aktivity mění náladu — slouží jako vyrovnávací strategie pro uklidnění nebo únik.
K dosažení stejného uspokojení je nutno stále více aktivity. Čas online postupně narůstá.
Ukončení či omezení aktivity vyvolává nepříjemné pocity — úzkost, nervozitu, podrážděnost, někdy agresi.
Tendence opakovat dřívější vzorce. Člověk si slíbí, že přestane — a brzy se k chování vrátí.
Závislost způsobuje problémy — narušuje vztahy, ovlivňuje školu či práci, vyvolává výčitky a ztrátu kontroly.
Netolismus není jediná závislost — je to střešní termín pro několik různých závislostních vzorců. Každý má svá specifika a rizikové skupiny.
Nekonečný scroll, potřeba lajků a kontroly novinek. Spojena se syndromem FOMO (strach, že něco propásnu).
Od roku 2019 uznána WHO jako duševní porucha (Gaming Disorder). Týká se hlavně chlapců a mladých mužů.
TikTok, Reels, Shorts. Algoritmus exploatuje dopaminovou odezvu — nová forma, která roste nejrychleji.
Nákup zboží, které člověk nepotřebuje, pro krátkodobý pocit uspokojení. Může vést k finančním problémům.
Sázky, online kasina, loterie. Jedna z nejrizikovějších forem — kombinuje finanční i psychickou závislost.
Kompulzivní sledování pornografického obsahu. Ovlivňuje partnerské vztahy a sexuální fungování.
Podle NMS se u dospívajících klientů adiktologických služeb současně objevují úzkostné poruchy, ADHD, depresivní symptomy, sebevražedné myšlenky, ale i agresivita a konzumace návykových látek. Problémové užívání a duševní obtíže se vzájemně zesilují — z výzkumu nelze jednoznačně určit, zda jsou horší psychický stav důsledkem, nebo naopak příčinou.
Mezi dětmi v riziku digitálních závislostí se podle NMS 2–6× častěji vyskytují problémy se spánkem. Večerní modré světlo posouvá spánkovou fázi, zkracuje spánek a zvyšuje denní ospalost. Dlouhodobý nedostatek spánku zhoršuje prospěch, náladu a pozornost.
Děti v riziku digitálních závislostí podle NMS 2–6× častěji zanedbávají volnočasové aktivity, kamarády a rodinu. Phubbing — odkládání lidí ve prospěch mobilu — narušuje i dospělé vztahy.
Sedavý životní styl, špatné držení těla, zhoršený zrak, bolesti zad, syndrom karpálního tunelu, nedostatek pohybu. U dětí a dospívajících se výrazně projevuje i na vývoji pohybového aparátu a obezitě.
V červenci 2026 vyšla v JAMA diskuse s Dimitrim A. Christakisem, šéfredaktorem JAMA Pediatrics, o tom, zda je „social media use disorder" skutečná porucha. Odpověď: ano — a děti jsou obzvlášť ohroženy. Debata už není o tom, zda regulovat, ale jak.
Sociální sítě aktivují stejné dopaminové okruhy jako alkohol nebo tabák. Mozek dětí a dospívajících — zejména centra výkonných funkcí — se stále vyvíjí, což je činí méně schopnými odolat návykovým platformám.
Platformy jsou navrženy pomocí behaviorální vědy k maximalizaci angažovanosti. Úprava fotek a viditelné lajky posilují dysmorfofobii a nezdravé srovnávání. Krátká videa zkracují pozornost a podkopávají hluboké soustředění.
Austrálie a Čína už zavedly věková omezení pro sociální sítě. Několik amerických států přijímá podobné zákony. V březnu 2026 v Kalifornii soud rozhodl, že Meta a YouTube nesou spoluvinu na duševním onemocnění mladistvého.
Longitudinální studie amerických dětí (9–14 let) — sledování 4 roky. Sledovala vzorce užívání, ne pouhý čas obrazovky. Zjištění dramaticky posouvají debatu: není tolik důležité kolik hodin, ale zda se rozvíjí návykový vzorec.
Nesledujte jen hodiny — sledujte vzorce chování. Signály jako podrážděnost při odpojení, potíže přestat, zanedbávání ostatních věcí a rostoucí čas jsou důležitější než počet minut. Diagnostické měřítko se posouvá od kvantity ke kvalitě užívání.
Aktuální data z českých i mezinárodních studií. Čísla se liší podle použité diagnostické metodiky, ale trend je jasný — problém roste.
Podíl dětí (11–15 let), kteří patří do kategorie problematických uživatelů sociálních sítí
Podíl dětí (11–15 let) v rizikové kategorii — sociální sítě vs. hraní her
Co reportují dospělí Češi, kteří uvádějí problémy spojené s užíváním internetu (za 12 měsíců)
Podíl, který platformu používá každý den — pro srovnání s českým prostředím (USA)
V srpnu 2026 zveřejnil tým DigiWELL a Institutu pro psychologický výzkum FSS MU dosud největší český longitudinální výzkum digitálních závislostí. Jeho závěr překvapí: skutečná dlouhodobá porucha se týká jen zlomku populace. Většina lidí digitální technologie používá bez závažných problémů.
Lidé, kteří v jednom okamžiku vykazovali rizikové příznaky, je po roce často už nemají. Přechodné problémy tak nemusí automaticky znamenat vznik dlouhodobé návykové poruchy.
Rozhodující není délka používání, ale ztráta kontroly nad chováním, upřednostňování digitální aktivity před běžným životem a pokračování navzdory negativním důsledkům.
Studie ukázala, že neuživatelé nemají lepší wellbeing než častí uživatelé, kteří ale mají chování pod kontrolou. Není nutné aktivity zakazovat — hledejme správnou míru a alternativy.
Veřejná debata často zaměňuje intenzivní používání digitálních technologií za návykovou poruchu. Odborná diagnostika je však výrazně přísnější a vyžaduje významný negativní dopad na každodenní život a dlouhodobé přetrvávání obtíží.
Reprezentativní longitudinální výzkum české populace 18–59 let, sledování po dobu jednoho roku, kritéria doporučená Světovou zdravotnickou organizací (WHO). Studie: Blinka L., Stašek A. et al. (2026). Digitální návykové chování v ČR. Projekt DigiWELL & Institut pro psychologický výzkum FSS MU.
Podle českých dat z EU Kids Online V (2025/2026) se generativní AI stala pro české děti a dospívající zcela běžnou součástí digitálního života. V nadprůměrné míře oproti evropským vrstevníkům. Nová oblast, kde zatím nemáme dost výzkumu o návykových vzorcích — ale máme první signály.
Jaroň Bedrošová, M. et al. (2026). Generativní umělá inteligence očima českých dětí a adolescentů: Zjištění výzkumu EU Kids Online V. Masarykova univerzita / IRTIS.
Cílem moderního přístupu není být offline — to v dnešní době není reálné. Cílem je najít rovnováhu a kontrolované užívání.
Zkuste si upřímně odpovědět: „Kdybych si teď na týden schoval telefon do šuplíku, co by se stalo?" Pokud ucítíte úzkost, odpor nebo strach, stojí za to na svém vztahu k technologiím zapracovat.